Uncategorized

Utrpení a neb báseň o sebevraždě

Moje srdce žalem pláče,
slzy mi už ustaly.
Cítím se jak smutné ptáče,
hrob ten mi už ustlali.

Vezmu si kámošku žiletku,
vím jakou blbost dělám.
potom si proříznu žilečku,
ale bez nich to nedám.

Krvavá skvrna po mě jen zbyla,
srdce se zastavilo.
A tak mi vytekla celičká žíla,
ne světě nebude nikdy milo.

Zítra bude v novinách Katka Hluchá není,
koho jenom zajímá tohle utrpení!

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *