zase jedna básnička můj život je trochu jako na houpačce někdy v poho jindy smutná tak o tom je následující báseň
Pravda je horší než-li lež,
pokud tu dotyčnou osobu chceš.
A když ještě pravdu má,
je to strašný pocit jak se zdá,
Proč pravda někdy bolí víc než lež,
když bojovat ještě chceš.
Za nic na světě nechci zklamat,
ale proč musím být na všechno sama.
Proč slzy zadržuju,
a proč se pořád ponižuju?
Neuznám, když pravdu máš,¨
a ty se mi v tolika věcech podobáš.
Proč nevěřím si víc,
proč průserů mám natisíc.
Proč jsem tohle prostě já,
ta která pořád něco má.
ve dne v noci pořád zlá,
taková musím být jen já!
