Žánr: Drama, Komedie, Muzikál, Rodinný, Romantický
Rok výroby: 2008
Režie: Kenny Ortega
Ačkoliv se v poslední době muzikál s úspěchem filmů pro dospělé, jako například Moulin Rouge nebo Chicago, vrátil do jisté míry do popředí pozornosti, nikdo netočil muzikály pro dospívající mládež. „Bill a já máme tenhle žánr opravdu rádi,“ míní Bordenův produkční partner Barry Rosenbush. „Co se prvního filmu týče, nesnažili jsme se znovu vynaleznout kolo…snažili jsme se ho jen znovu uvést do povědomí.“
„Filmová historie je plná hudebních komedií pro mládež,“ pokračuje Rosenbush. „Filmy ve třicátých a čtyřicátých letech, které všichni zbožňujeme – Westside Story, Za zvuků hudby a později Pomáda – ty všechny byly pro mladé.“
Borden a Rosenbush v době, kdy se objevil nápad na Muzikál ze střední, už se scenáristou Peterem Barsocchinim na jednom projektu spolupracovali, takže ho oslovili i s tímto. „Říkali, že chystají film pro společnost Disney, ve kterém bude hudba a sport,“ vzpomíná Barsocchini. „To pro mne obojí není nic nového – v mládí jsem hrál basketbal a koncem šedesátých let jsem v San Franciscu pracoval jako hudební kritik.“
K převedení tohoto nápadu na obrazovky se k triu připojil všestranně nadaný režisér a choreograf Kenny Ortega. „Kenny má neuvěřitelnou spoustu talentu v mnoha oborech, takže je to fantastický režisér,“ míní Borden. „Je to hudebník. Skvěle tančí. Ovládá choreografii. Hraje. Skutečně ten scénář drží pohromadě. Dokáže vzít nějaký koncept a oživit ho ve formě muzikálu tak, jako by to nedokázal nikdo jiný na celém světě. Kenny je skutečně ohromující.“
„V případě Muzikálu ze střední jsem se v podstatě jen snažil užívat si vyprávění příběhu formou muzikálu tak, aby to bylo veselé a zábavné, aniž bychom se museli spoléhat na přehnaně komplikovaný příběh a na složitě definované postavy,“ soudí Ortega. „Jenom se snažím oživit ho tak, aby byl co nejzábavnější, nejbarevnější a co nejvíce vzrušující.“
Zmíněný tým stál u zrodu fenoménu, který dal následně vzniknout nejsledovanějšímu filmu na kabelové stanici, dvěma nejsledovanějším filmům na stanici Disney Channel, dvěma soundtrackům, které získaly několik platinových desek, koncertnímu turné, muzikálu na ledě, který získal bezpočet cen a ocenění a který ovlivnil mládež po celém světě. „Mládež celého světa zkrátka v zásadě žije velice podobně,“ myslí si Borden.
Přerod Muzikálu ze střední na stříbrné plátno byl pro Ortegu splněným snem. „Vždycky jsem toužil po tom, režírovat muzikál, uváděný v kinech,“ prozrazuje Ortega.
Režisér byl tedy na tento zásadní krok připravený. „První, co nám Kenny Ortega řekl, bylo, že nechce točit remake předchozích dvou dílů. Chtěl zachovat klasickou atmosféru Muzikálu ze střední, ale nechat jeho hrdiny dospívat,“ vzpomíná Barsocchini. „Končí střední školu, takže jim nadělíme starosti, které studenti v posledním ročníku mají – maturitní ples, maturita, oslava na konci roku a odchod ze školy. Je to potřeba vyvážit – točíme hudební komedii, ale chceme se pokusit ji postavit na skutečných starostech.“
Ortega si takovou příležitost doslova vychutnává. „Peter nám dodal báječný nástin a spolupracoval se mnou na umístění písniček,“ říká. „Mohli jsme se s herci sejít a přihodit do filmu i nějaké improvizace. Poslední verze scénáře vznikaly ve spolupráci s herci a tanečníky přímo ve studiu, kde jsme zkoušeli.“
„Ačkoliv je Muzikál ze střední filmem pro kina, chtěli jsme zajistit, aby působil podobně, jako předchozí dva,“ dodává Borden.
Tvůrci připouštějí, že jim povýšení na „plnohodnotný“ film umožnilo zvednout laťku. „V Muzikálu ze střední 3 jsou působivější hudební čísla s náročnější choreografií a s více tanečníky, rozlehlejší kulisy se složitějším nasvícením a ozvučením, a lepší a úchvatnější kostýmy,“ slibuje Ortega.
„Jedním z málo zdůrazňovaných faktů kolem Muzikálu ze střední je to, jak moc jsou naši herci doopravdy talentovaní,“ říká Barsocchini. „Ano, ze všech se stali miláčci dospívající mládeže. Ale jsou to dobří mladí herci. To jejich zručnost má zásluhu na tom, že se do nich všichni zamilovali. V tom to všechno je.“
V popředí hereckého týmu samozřejmě stále vynikají představitelé dvou hlavních hrdinů, Troye Boltona a Gabrielly Montez, Zac Efron a Vanessa Hudgens.
„Je velice vzrušující, že jsme to dotáhli až na plátna kin,“ soudí Efron. „Na tohle jsme čekali, o to jsme usilovali, a je to skvělé, protože cítíme, že jsme si to doopravdy zasloužili. Jsme prostě jen obyčejní kluci a obyčejné holky, kteří natočili Muzikál ze střední a ten se teď dál vyvíjí.“
Efron se svou postavou dospěl. „Troy se dá popsat mnoha způsoby,“ míní. „Je to velice průměrný středoškolák, který se vypořádává s každodenními starostmi. Ale zábavné na něm je to, že má spoustu skrytých dovedností. Takže musí udržet v rovnováze celou řadu věcí – basketbalový tým, nově vzniklou lásku ke zpěvu, a pak samozřejmě i Gabriellu. Co s nimi po střední škole bude? Netušíte. Jde o naprosto klasický středoškolský příběh, o kterém my ale zpíváme.“
Podle scenáristy Petera Barsocchiniho byla postava Troye Boltona inspirována věhlasným hráčem amerického fotbalu za Pittsburgh Steelers, Lynnem Swanem. Barsocchini se Swanem chodil na střední školu a hráli ve stejném basketbalovém týmu. „Jednoho dne jsme jeli autobusem na zápas a oni mi povídá, že by ho hrozně lákalo zkusit si balet,“ vypráví Barsocchini. „A takhle ta postava vznikla. Na mladé je dnes vyvíjen obrovský nátlak, aby se snažili být oblíbení a úspěšní, že je těžké zkusit si něco jiného.“ „Jedním z hlavních záměrů filmu je sdělit mladým, že mohou být čímkoliv, čím chtějí,“ dodává producent Don Schein.
„Troy Bolton odjakživa plánoval, že půjde se svým nejlepším kamarádem Chadem na místní univerzitu,“ vysvětluje Borden. „Teď ale čelí kvůli vztahu s Gabriellou a kvůli nově objevenému zalíbení v divadle před těžkým rozhodováním.“
Efronova postava ale podle něj není jedinou, která čelí zásadním otázkám. „Vanessina postava má možnost odejít na stipendium na Stanfordskou univerzitu.“
„Gabriella se vždycky řídila jen hlavou,“ říká k tomu Hudgens. „V tomhle filmu je tak trochu rozpolcená, protože neví, jestli má poslouchat hlavu nebo srdce – řeší těžké otázky, snaží se přijít na to, jak si poradit s přáteli, rodinou, se vztahy, se studiem.“
„Pořád mě udivuje, jak se jako herečka rozvíjí,“ chválí Vanessu Hudgens Ortega. „Umí tančit. Umí zpívat. Umí hrát. Je s ní zábava, je dokonalá. Je zrozená pro hlavní role.“
„Natáčení Muzikálu ze střední 3 byla ta největší zábava, kterou jsem při natáčení filmů zažila,“ říká Hudgens. „Máme k sobě všichni blízko a musíme být spolu každý den, pracovat, smát se a prostě se chovat jako normální středoškoláci.“
Ashley Tisdale se vrací ve své nezapomenutelné roli Sharpay Evans. „Sharpay je postavou, kterou svět doslova miluje,“ prohlašuje Barsocchini. „Každý by se tak trochu toužil stát Sharpay. Je to protivná dívka s dobrým srdcem – víceméně. Popravdě, pojmenoval jsem ji podle psa, který mě pokousal.“
„Je to primadona,“ popisuje Tisdale. „Milujete, že ji nenávidíte. Sharpay vytváří napětí. Ale myslím, že někde uvnitř – hodně, hodně hluboko – je nejspíš celkem milá. Nejspíš.“
V rámci příběhu filmu spolu Sharpay, Ryan, Kelsi a překvapený Troy soupeří o stipendium na prestižní umělecké škole Juilliard. „Samozřejmě, že po něm touží hlavně Sharpay, a dělá všechno pro to, aby své soupeře vyřadila.“
V roli Sharpayina tajuplného bratra Ryana se vrací Lucas Grabeel. „Strhává na sebe pozornost,“ prohlašuje o něm Ortega. „Vždycky hrála prim Sharpay, ale v tomhle filmu je najednou středem pozornosti Ryan. Skutečně se změnil a dozvíte se o něm ještě více než v minulosti.“
Podle Grabeela se vztah s jeho filmovou sestrou převádí i do reality. „Jsme doopravdy jako bratr a sestra a je to skvělé. Proudí mezi námi ohromná energie a oba si výtečně pomáháme.“
„Lucas je úžasný, dokonalý herec, tanečník i zpěvák,“ říká Borden. „Stvořil postavu, která je naprosto odlišná, než jaký je ve skutečnosti on sám. Lucas je jemný, pohodový a doopravdy milý. Na plátně je jako smyslů zbavený.“
Corbin Bleu přivádí na plátna kin svou postavu, zamilovanou do basketbalu. „Chad je klasický sportovec,“ míní Bleu. „Žije basketbalem, dýchá ho a možná i jí. Moc rád je se svými kamarády, má rád Troye a v Taylor získal velice milou přítelkyni.“
„Chad Danforth je postavou, ke které mám jako scenárista velice blízko, protože jsem vyrostl v tělocvičně,“ prohlašuje Barsocchini. „Strávil jsem bezpočet hodin ve zpocených ponožkách házením na koš. Chad nemá žádné problémy. Prostě ho baví hrát basketbal a chce se tomu věnovat i na vysoké.“
„Tenhle film se zabývá přátelstvím a kamarádstvím, poutem, které vzniklo mezi dvěma kamarády, a tím, jak se vyvíjí. Jde tu o to, že je skvělé sledovat, jak se vaši kamarádi vypracovávají a jdou si za tím, čemu se chtějí věnovat, ale současně je smutné, že o ně tak přicházíte,“ míní Bleu.
„Corbin je obrovský dříč, největší, jakého jsem kdy poznal,“ hodnotí Ortega. „Zaměří se třeba na jediný taneční krok a bude ho tvrdě trénovat, dokud nebude mít pocit, že to opravdu lepší být nemůže. To Corbin přišel s nápadem, že by mohl Chad pořád všude nosit basketbalový míč. Spal s ním. Nedal ho z ruky, dokud si nebyl jistý, že s ním zvládne cokoliv.“
V roli Taylor McKessie se vrací také Monique Coleman. „Během Maturitního ročníku má mnohem více povinností – je prezidentkou studentské komise a má na starosti kroniku, což k ní podle mého názoru velice dobře sedí,“ domnívá se Coleman. „Je doopravdy ve svém živlu. Maturovat mohla už v den, kdy na školu nastoupila. Je připravena ovládnout svět.“
Ve třetím díle Muzikálu ze střední si ale Taylor poprvé zkouší také roli něčí přítelkyně. „Je to zajímavé, protože v předchozích filmech byla Taylor přísně nezávislá. Je prima vidět, jak ji obohatila skutečnost, že se zakoukala do Chada Danfortha,“ chichotá se Coleman. „Přesto si myslím, že je pro dívky důležité vidět postavu, jejíž nejsilnější stránkou je to, že chodí s nějakým klukem.“
Barsocchini prohlašuje, že Taylor vždycky věděla, co chce, a to se v Muzikálu ze střední 3 nezměnilo. „Taylor, stejně jako Chad, není nijak komplikovanou postavou,“ říká scenárista. „Nevidí žádné hranice toho, co by mohla dokázat, a je ochotna se vypracovat. Tisíce rodičů nám v dopisech děkovaly za to, že máme v našem filmu postavu, která dělá domácí úkoly. Chce prostě být nejlepší.“
„Myslím, že to, co lidi na plátně a na obrazovkách vidí, je učiněné kouzlo, a klíčem k úspěchu je to, že se Kenny nespokojí s pouhým zpíváním, tančením a hraním,“ tvrdí Coleman. „Musíme vyprávět nějaký příběh, a ten musí být věrohodný.“
V tomto díle se ale objevuje také několik nováčků. „Abychom naše tři nové herce našli, zkoušeli jsme na konkurzech tisíce mladých herců a posléze výběr zúžili na patnáct, kteří vyhovovali našim požadavkům,“ vysvětluje Borden. „Přivedli jsme je do tanečního studia a nechali je zpívat, tančit a sportovat. Finální trojice v sobě měla jisté kouzlo, které podle nás mohlo na plátně fungovat.“
„Když jsme o nových postavách přemýšleli, souhlasili jsme všichni s tím, že nechceme hledat ‚nového Troye‘ nebo ‚novou Taylor'“, objasňuje dále Borden. „Chtěli jsme zcela nové postavy, neměli jsme v plánu někoho klonovat. Tak to ve škole nebo v životě zkrátka není a my proto nechceme, aby náš film něco takového naznačoval.“
Osmnáctiletý herec Matt Prokop byl ohromený tím, že ho obsadili do role fanouška rocku Jimmieho „Rakeťáka“ Zary. „Je to jako sen. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že budu hrát v muzikálu – před natáčením tohohle filmu jsem nikdy nezpíval ani netančil,“ říká. „Je to tak trochu děsivé, protože o Muzikálu ze střední každý slyšel a teď se chystá premiéra i v kinech.“
Justin Martin byl obsazen jako Donny Dion, Jimmieho nejlepší kamarád a pomocník týmu Tygrů. „Ti dva se spolu kamarádí a jsou tak trochu něco jako Abbott a Costello. Moc se k sobě nehodí, takže je to dost zábavné,“ vysvětluje Borden. „Donny je ten přemýšlivější z nich. Donny neskočí do vody rovnou, ale nejdřív si zjistí, jak je tam hluboko,“ dodává Barsocchini.
Hledání představitelky role Tiary zavedlo tvůrce za oceán, kde objevili Jemmu McKenzie-Brown. „Když jsme se s Jemmou setkali, došlo nám, že toho umí opravdu hodně,“ míní Barsocchini. „Je opravdu velice schopná. Veděli jsme, že Tiaru můžeme udělat ještě zajímavější, než jsme původně předpokládali.“
„Stane se z ní Sharpayina osobní asistentka – její poskok,“ dodává McKenzie-Brown. „Vzhlíží k Sharpay a stará se o její požadavky, ale potají kuje pikle.“
Herci z původních filmů nováčky přivítali s otevřenou náručí. „Je to skvělé, mít tu někoho
nového,“ prohlašuje Coleman. „Působí to jako na skutečné střední škole.“
V hudební tradici Muzikálu ze střední pokračují skladatel David Lawrence a hudební poradce Steven Vincent. Soundtrack pro třetí díl se skládá z deseti skladeb, složených zkušenými autory předchozích hitů série. „Návrat skladatelů a textařů nám hodně pomohl a myslím, že máme v rukou vůbec nejlepší soundtrack z celé série,“ soudí Ortega. „Pomáhá rozvíjet příběh. Podtrhuje povahy postav. Je dynamický, rytmický, romantický, zábavný, orchestrální, symfonický i sborový. Má velkolepé i nenápadné pasáže a dokáže to všechno i různě kombinovat.“
Celý film například zahajuje skladba Now or Never. „Ukazuje nám, jak Troy s pomocí tance a zpěvu čelí obrovskému dilematu,“ popisuje Ortega. „Je to skvělý zpěvák a chtěl by vystupovat, ale současně je taky výtečný a úspěšný atlet. Vidíme tu sport, vidíme tu tanec, posloucháme skvělý zpěv, a musíme to zkombinovat do příběhu tak, abychom pochopili, co zrovna tenhle chlapec prožívá.“
Při natáčení scén k této skladbě, které se odehrávají v tělocvičně při Troyově posledním zápase v týmu Tygrů, zaplnilo její prostory více než 2000 statistů. „Byl to naprosto neskutečný zážitek,“ popisuje Efron. „Působilo to na nás jako opravdový zápas, protože jsme hráli proti opravdovému týmu a nic jsme nepředstírali. Spousta záběrů, které tu uvidíte, vznikla tak, že jsme prostě jen normálně hráli a natáčely nás při tom kamery. A diváci na to samozřejmě naprosto přirozeně reagovali.“
V případě Can I Have This Dance zase Kenny Ortega se svými choreografy představil poprvé v sérii klasický sálový tanec. „Je to velice milý, romantický a okouzlující tanec,“ soudí Hudgens. „Teď už moc často lidi tančit waltz nevidíte, takže to, že ho tu znovu představujeme, bylo ohromující.“
„Inspiroval jsem se tu Fredem Astairem a Ginger Rogers,“ objasňuje Ortega. „Prostě jsem chtěl získat příležitost, jak by si mohli Troy s Gabriellou zatančit o samotě v objetí.“
The Boys Are Back je fantaskní rockový duet, který se odehrává v noci na autovrakovišti, a jehož aktéry jsou Troy Bolton a Chad Danforth.
„Ještě nikdy jsme vlastně neměli číslo, kde bychom byli jenom my dva,“ říká Zac Efron. „Když jsme byli malí, chodili jsme na to vrakoviště a předstírali, že jsme superhrdinové a špioni a ninjové,“ vysvětluje Corbin Bleu situaci, ve které se během zmíněných scén jejich postavy ocitají. „Vzhledem k tomu, co všechno se na nás v průběhu maturitního ročníku valí, se tam vracíme a vzpomínáme na dětství.“
„Titulní skladba High School Musical je veselá a zábavná a nutí vás zvednout se a tančit,“ míní skladatel Ryne Sanborn. „Říkával jsem si, že All For One už nikdy netrumfnu, ale High School Musical je ještě lepší.“
Velké finále se natáčelo v průběhu dvou dní na fotbalovém hřišti East High. Podílelo se na něm zhruba tisíc lidí, mezi které patřil pětadvacetičlenný orchestr či čtyřicetičlenný sbor.
„Celá ta skladba má jednoduché poselství,“ říká scenárista Peter Barsocchini. „To, co je na střední škole zajímavé, nemusí s maturitou skončit. Přátelství mohou pokračovat.“